Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice

Anketa

Městečko provozuje již třetím rokem místní pobočku Pošty. Jak hodnotíte tento provoz (oznámkujte jako ve škole)?


100bar100 %

bar0 %

bar0 %

bar0 %

bar0 %

Celkový počet hlasů: 3

Používat anketu a komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Chcete se registrovat?


Mlázovice v kostce

Poloha

Malebná podkrkonošská obec Mlázovice se nachází v Královehradckém kraji, v bývalém okrese Jičín (cca 13 km od Jičína, 13km od Nové Paky, 13km od Hořic v Podkrkonoší a 7 km od Lázní Bělohrad). Z geografického hlediska ji nalezneme na západním okraji podzvičinské kotliny na hřebenech Chlumů, Mlázovického a Hořického, v nadmořské výšce 306 m n. mořem. Odborníci tvrdí, že právě tady začíná krkonošský hřeben.

Turistika

Okolí Mlázovic je velmi vyhledávaným regionem pro odpočinek i mnohé sporty. Nalezneme zde celou řadu turistických tras a v poslední době i nově se rodících tras, v krásné přírodě, pro cyklisty.

  • zelená turistická značka - vede jako spojovací ke hřebenové červené turistické cestě, a dále do Podhorního Újezdu a Sobčic
  • červená hřebenová trasa - je velice vyhledávanou turistickou stezkou, která vede z Konecchlumí přes Mlázovický a Hořický Chlum až do Hořic, na kopec sv. Gotharda
  • modrá značka - vede z Mlázovic na Záduší, také přetíná hřebenovou červenou trasu (u vrchu Maxinec) a dále pokračuje po hřebenu dolů do Ostroměře a končí na vlakovém nádraží

V Mlázovicích samotných jsou na mnoha domech instalovány informační tabule, které informují turisty o histrorii obce a jednotlivých domků. V okolí Mlázovic bylo dříve dvanáct železitých pramenů a ložiska rašeliny. Proto byly za první republiky, i dříve, Mlázovice vyhledávány jako věhlasné lázně, pacienty ze všech koutů země. V padesátých letech dvacátého století byly tyto lázně z politických důvodů zrušeny (resp. přestěhovány do nedálekých Lázní Bělohrad) a lázeňské domy přebudovány pro sociální účely, kterým některé z nich slouží dodnes.

Současnost

V Mlázovicích žije počátkem třetího tisíciletí téměř 600 stálých obyvatel, s průměrným věkem pod 45 let. Obec má k dispozici nadstandardní občanskou vybavenost - celoplošná plynofikace, kanalizace, vodovod, telefon i elektřina. K dispozici je i pokrytí bezdrátovým internetem.

Pro účely občanů slouží zdravotní středisko (praktický lékař a zubař), pošta, dva obchody s potravinami a základními domácími potřebami, restaurace, letní restaurace, kino, sál s divadelním pódiem, menší sportovní hala, volejbalový a tenisový kurt, fotbalové hřiště, koupaliště apod. V zimě je k dispozici sjezdovka v nedalekém Mezihoří, které je součástí Mlázovic.

Obcí prochází několik autobusových linek, vlaková nádraží jsou vzdálena 3km (Šárovcova Lhota) a 4 km (Kovač).

Pracovních příležitostí je v obci méně - působí zde několik podnikatelů a menších firem, obchody, restaurace a Zemědělská akciová společnost Mlázovice, která je prakticky největším zaměstnavatelem v mikroregionu.

Do roku 1990 byly Mlázovic střediskovou obcí (pro 5 obcí), po transformaci místní samosprávy jsou samostatné. Výjimku tvoří osada Mezihoří, která je i nadále součástí Mlázovic. Mezihoří je především rájem pro turisty, houbaře a obdivovatele přírody, protože se nachází v rozlehlém údolí, které je tvořeno lesnatými Chlumy. V zimě je rájem pro vyznavače sjezdového lyžování.

Památky

Náměstí - pravidelný obdélníkový půdorys z roku 1540, kdy získaly Mlázovice statut městečka s právem výročních trhů a městským znakem. V roce 1901 byl uprostřed náměstí vztyčen Mariánský sloup z hořické sochařské školy. V roce 1928 byl vztyčen obelisk, věnovaný památce obětí první světové války. Uprostřed náměstí je kašna, na kterou byly v nedávné době instalována socha ženy (jejímž autorem je trutnovský rodák p. Korec, který přebýval na sklonku života v Mlázovicích).

Kostel Nejsvětější trojice - státem uznaná památka - postaven 1725 na místě dřevěného kostela, který tu už stával v roce 1360. Nejsvětější zvon na kostele byl ulit roku 1593. Hodiny pocházejí ze zrušeného novopackého kláštera Pavlánů.