Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice

Anketa

Využíváte služeb obecní Pošty v Mlázovicích?


100bar100 %

bar0 %

Celkový počet hlasů: 3

Používat anketu a komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Chcete se registrovat?


Unikátní nález s akční zápletkou

29. 04. 2025

Obci se navrátil zvon ze 17. století. Celá akce proběhla nechtěně za asistence Policie.

V pondělí 20. března 2025 bylo klidné městečko Mlázovice vzrušeno nebývalou události, kterou nikdo nečekal. Na večer bylo plánováno zasedání obecního zastupitelstva a tak měl starosta Tomáš Komárek spoustu práce. V jednu chvíli si všiml, že v chodbě obecního úřadu leží za dveřmi větší balík, který vypadal, jako doručený přepravní společností.

Balík byl podezřele těžký, zřejmě s kovovou náplní, adresovaný zastupitelům. Po dotazu bylo zjištěno, že přepravce jej nepřivezl. Podezřelé byly i další okolnosti. Proto starosta kontaktoval Policii ČR, která po konzultaci se svými specialisty evakuovala celý objekt radnice, včetně hostů pochutnávajících si na obědě v místní restauraci. Radnice byla obehnána páskou zakazující vstup a podezřelý balík byl hlídán až do příjezdu policejního pyrotechnika z Prahy.

Ten po odborné prohlídce a zkoumání rozhodl o vynesení zásilky a krabice byla otevřena. Všichni přítomni byli ohromeni – v krabici byl zvon. U něho průvodní dopis pro pana starostu a zastupitele, že se vrací významná památka, která ležela dlouhá léta v zapomnění.

Pro Mlázovice má zvon velkou historickou hodnotu. Na sobě nese nápis: HANS-IOHN-IM JAR – DES – HERN – 1614. Datace je z doby, kdy Mlázovice vlastnili Smiřičtí, kteří je koupili v roce 1593 od Anny Karlíkové z Nežetic. Již tehdy byly Mlázovice městem. Zvon nejprve visel na hřbitovní kapli v areálu dnešního kostela. Roku 1735 zvonil na obecní kovárně, uprostřed rynku. Pak na obecním radním rynku. Kronikář roku 1742 poznamenal, že se jím k společnosti sousedské a na roboty dává.

Když roku 1793 postavili Mlázovičtí novou radnici, byl zvon dán s velkou parádou na vížku radnice. Při velkém požáru náměstí a radnice v roce 1855 byl, s nasazením života, sejmut a zachráněn. Pak po dlouhá léta zajišťoval klekání na návsi (pravděpodobně v nějaké zvoničce), zvonil tam k popravě, šturmoval o ohni.

Po otevření nového hřbitova za městečkem v roce 1891, byl přemístěn na věž jeho kapličky, aby zvukem svým vítal vždy nového občana tohoto posvátného pole.

Mlázovice měly celkem šest zvonů a asi největší nebezpečí jim hrozilo v roce 1916 a později, kdy probíhalo odebírání zvonů a jejich přetavení na zbraně pro 1. světovou válku.

Proto došlo na další napínavý příběh, který se odehrál 10. února 1918. Byla studená tmavá noc. Přes hřbitovní zeď se přehoupla postava člověka, který se rychlým krokem přesunul ke kapli, aby z ní zvon sejmul a mohl přečkat těžké časy někde v bezpečí. Mnoho myšlenek se tomuto hrdinovi honilo v hlavě. Starý voják a kradeš zvony. Ale vždyť je to hrdinství. 19. února 1918 probíhal pohřeb. Hrobař Zapadlo sáhl po provazu, zatáhl, avšak úplné ticho. Zvon byl ten tam. Starosta obce i hrobař museli k výslechu.

Zvon byl uschován do bláta hodně hluboko na jedné zahradě. Za rok, po vzniku Československé republiky ho dobrosrdečný ochranitel vynesl na denní světlo, vyleštil ho a ověnčil trikolórou. V noci ho potají postavil na schody před radnici. Zvon se vrátil na obecní hřbitov a dál zde sloužil. Můžeme dodat, že jeho statečným zachráncem byl tehdy pan František Horák, pozdější věhlasný kronikář městečka.

Kdy se znovu někam zatoulal, nevíme přesně. Podle vzpomínek pamětníků starajících se o hřbitov, to bylo někdy počátkem 70. let minulého století. Zmizel ze zvoničky na hřbitovní kapličce, což nešlo provést úplně jednoduše. Přesně to ví asi jen ten, kdo ho nyní vrátil. Za což mu představitelé obce velice děkují.

Svým divokým znovuobjevením napsal vzácný zvon další zajímavé dějství ve své neuvěřitelné historii. Městečko může být hrdé na svůj vzácný historický artefakt, který pamatuje 411 let historie městečka a osudů jeho obyvatel. Zastupitelé se rozhodnou, jakým způsobem ho zpřístupní veřejnosti. Tak, aby neležel nikde v depozitu, ale zároveň aby se znovu někam neztratil.


S poděkováním zasloužilému kronikáři panu Františku Horákovi.

Text: Stanislav Bytnar

 

Fotogalerie

Komentáře

Příspívat do komentářů mohou pouze registrovaní uživatelé. Pokud máte zájem psát komentáře, proveďte nejdříve svou registraci.
Vložení komentáře

Dosud nebyly ke článku vloženy žádné komentáře. Buďte první!