Možnosti parkování u školky

Za sebe musím potvrdit, že jsem na podpis skutečně zapomněla , tuto chybu jsem ale později napravila. A že jsem na rodiče dost nepříjemně tlačila? Tak to si bude muset do svědomí sáhnout každý sám. Já mám to své čisté. Jednotlivce jsem prachobyčejně slušně požádala, zda by se mohli vyjádřit. Každý mohl odmítnout, každý mohl zaujmout negativní postoj - ani jedno se nestalo a já jsem nikoho do ničeho nenutila.

Dovoluji si reagovat na slova paní Marie Novotné, zveřejněná v komentáři:

Myslím, že v článku o možnostech parkování u školky (zveřejněno na obecním webu dne 10.5.2021 a v Mlázovickém zpravodaji č.4,5/2021) bylo vše podrobně a srozumitelně vysvětleno, nemá cenu se opakovat. Rád ovšem uvedu některá doplnění:

Bylo by fér napsat, že dotazník, který umístila Vaše dcera - paní Michala Čermáková do MŠ, byl relativně nejasný. V prvé řadě se pod něj sama nepodepsala jako jeho autorka a někteří rodiče si mysleli, že se jedná o aktivitu obce (že máme nějaký záměr tohoto typu). Proč ho nepodpořit, na tom není nic špatného. Ale není to problém, který by je tížil. Řada rodičů byla nepříjemně překvapená, když se později dozvěděla, kdo je autorem (sami mi to sdělili). Někteří rodiče mi také říkali, že sice parkoviště neřeší, ale že na ně paní Čermáková dost nepříjemně tlačila, ať papír podepíší, tak to podepsali, aby měli klid. To jen na vysvětlenou, jak onen dokument přišel na svět. Ale na podstatě věci a rozhodnutí obce to nic nemění.

O problému zastupitelé velice dlouho a pečlivě přemýšleli a diskutovali. Závěr a jeho důvody byly popsány podrobně v článku. Bylo to jednomyslné rozhodnutí všech zastupitelů – to také o něčem svědčí. Zároveň řada ze zastupitelů je rodiči a děti do školky dávají nebo dříve dávali, dobře tedy znají situaci a ví, o čem rozhodují ze své vlastní zkušenosti.

Souhlasím, že nechávat malé dítě samotné, zamčené ve voze, když jde rodič s druhým dítětem do školky, je opravdu nezodpovědný hazard. Ale dle mého názoru je to nerozumné a nebezpečné v každém případě, bez ohledu jestli auto stojí tady nebo o pár metrů dál. Já, jako trojnásobný rodič, bych to v životě neudělal. To není moc dobrý podpůrný argument…..

Bezpečnost dětí nám jistě není lhostejná. Proto jsme doporučili parkování na bezpečném místě. Je vzdálenost 100m ze stávajícího doporučeného parkoviště do školky tak moc?!!! Od svých známých a příbuzných z měst vím, jak vypadá parkování u jejich škol a školek a co musí mnohdy absolvovat. Nad naší situací jen kroutí hlavou, smějí se a říkají, co by za tuto možnost oni dali…..

Ano, jak píšete, udělat se dá lecos. Ale považuji (a nejenom já) za krajně neúčelné a neekonomické zlikvidovat kus krásného parku pro vybudování parkoviště v případě, kdy naprostá většina rodičů na školku vidí z oken svého domova a stejně chodí pešky. A ti, co potřebují jezdit autem, mohou bezpečně zastavit na doporučených plochách. Proto nebudeme ničit zeleň a investovat statisíce korun, které obec potřebuje mnohem nutněji jinde.

P.S.1: Nerozumím, jak se školkou souvisí kácení jasanů k Horce? Možná jste, paní Novotná, také odbornice v oblasti dendrologie, ale stačilo by se zeptat profesionálů, kteří stromy káceli, v jakém byly stavu. I ti ostřílení hoši se báli a chtěli od toho utéct. Výchovný řez shnilému kmenu nepomůže….
P.S.2: Nerozumím, proč zmiňujete Vaše rozhovory s úředníky různých úřadů, kam telefonujete. Jedná se o rozhodnutí samosprávy – naší obce, logicky nějaký úředník z města nemůže vůbec znát všechny informace a souvislosti. A protože mi ti úředníci zase volali zpátky na náš úřad, tak vím, že se do toho vůbec ani nechtěli plést.
P.S.3: Nerozumím také, proč Vy osobně řešíte otázky týkající se školky, když Vaše rodina její služby nevyužívá a využívat nechce.

Dovolím si rovněž skončit citátem: J.F.Kennedy: „Neptej se, co udělala tvá vlast pro tebe, zeptej se, co jsi ty udělal pro ni“.

Tomáš Komárek, starosta

Vážení spoluobčané, vážení zastupitelé

Ráda bych se vyjádřila k článku o parkovišti u mateřské školky a zlepšení bezpečnosti rodičů a dětí. Rozhodla jsem se reagovat i přesto, že moje vnučka ze zdejší MŠ přešla do Ostroměře, a tudíž mne k napsání vede jen překvapení z rozhodnutí týkající se této záležitosti. Také si myslím, že ne vše v článku je vyjádřeno zcela přesně a pravdivě v celé šířce.

Podnět skutečně dala jedna z maminek. A protože chtěla znát názor i ostatních rodičů, kteří své děti do školky dávají, vyvěsila dotazník, zda by zájem o vybudování parkoviště u MŠ měli také oni. Dalším důvodem také bylo, aby pro vedení obce bylo zřejmé a dostatečně zřetelné, že tento zájem se netýká pouze oné jedné maminky, ale stojí za ním více rodičů. Vlastně asi všichni. Proti nebyl nikdo a svým podpisem se nevyjádřila snad jen paní ředitelka. Ta ale parkuje za MŠ. Tento dotazník s podpisy rodičů následně předala starostovi, panu Komárkovi.

Proč vybudovat parkoviště u MŠ? Prostor pro vystupování a nastupování dětí i rodičů v této lokalitě není nejbezpečnější. Projíždí tudy mnoho nejen osobních aut, ale mnohdy i velká vozidla (autobusy, nákladní auta z pily z Chotče, velká zemědělská technika…). Navíc někteří z rodičů mají dalšího mladšího potomka a občas se stává, že když se vrací od lékaře nebo z nákupu a jedou vyzvednout starší dítě, to mladší jim v autě usne a spí. A tehdy řeší rodič dilema, zda dítě vzbudit a brát brečící s sebou, nebo je nechat spát v autě na této značně frekventované silnici. A dát auto se spícím dítětem za budovu školy ke dřevníku, tělocvičně nebo dokonce na náměstí? Nevím, ale pro mne je tato představa hodně nepříjemná. Ať se každý zamyslí, zda by právě tam, na místech doporučovaných panem starostou a zastupiteli, své dítě či vnouče nechal.

Vyjádření vedení obce a zastupitelů mne také nutí k zamyšlení a návratu v čase a porovnání s dobou, kdy byla budována asfaltová cesta směrem k Horce a Chotči. Všechny stromy podél pravé strany cesty byly vykáceny. Důvodem prý byl špatný zdravotní stav stromů podél této rekonstruované cesty a ohled na bezpečnost osob, které se zde mohou pohybovat a mohly by na ně spadnout větve či strom. Ne všechny byly v tak špatném zdravotním stavu, že je bylo nutné kácet. U některých stačil zásadnější výchovný řez a mohly i nadále tvořit část aleje v této části cesty.

A tak se opět vracím k vyjádření obce o parkovišti u MŠ, a zaráží mne, že stejně přísné hledisko není i na každodenní bezpečnost dětí a rodičů právě na této - před školkou frekventované silnici. Především v dnešní době, kdy je doprava o poznání hustší a znatelně rychlejší.

Myslím, že vybudování parkoviště pro 3-4 auta a jeho vhodné začlenění do části prostoru „parku“ před MŠ, dále použití tvarově i barevně pestré zeleně či plůtku kolem parkoviště k jeho „zarámování“…, to vše může zjemnit strohost tohoto prostoru. Tento prostor se navíc může stát místem pro prezentaci a zviditelnění školky, jak mám možnost při svých pracovních cestách vidět v širokém i blízkém okolí. Mnohdy mne překvapuje, s jakou kreativitou hravostí a nápaditostí mají jinde okolí MŠ upravené a vyzdobené.

A pokud jako prioritu zastupitelé vidí zeleň v obci před bezpečností rodičů a dětí, je možný kompromis a uvažovat o pojezdových zatravňovacích dlaždicích. (I u nově vybudovaných dětských hřišť byl v rámci zvýšení bezpečnosti dětí u dopadových ploch podobný systém použit.) Jsem přesvědčená, že kladné řešení existuje. Jen je asi potřeba trochu více hledat, mluvit o tom, ptát se… Navíc myšlenka a aktivita oné maminky neskončila jen u vyvěšení dotazníku k vyjádření ostatních rodičů. Ptala se i na stavebním odboru a odboru památkové péče, co je potřeba a co by mohlo být komplikací. Slova jednoho z úředníků byla: „Nelze hned říct, že to nejde. Ale musíme hledat postupy a varianty, aby se řešení našlo.“ Z mého pohledu člověk na správném místě.
A závěrem: 19. května v rozhlase připomněli výročí narození sira Wintona. Ten na začátku 2. světové války zachránil přes 660 dětí. Jeho oblíbené životní motto bylo: "Není-li něco nemožné, tak musí existovat způsob, jak toho dosáhnout."

Marie Novotná