Konec 19. století, 20. století

KONEC 19. A 20. STOLETÍ


ŘEMESLA A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
V Mlázovicích během doby vznikla široká základna řemeslníků mnoha cechů. Řemeslná výroba měla své vyvrcholení v první polovině 19.století. Bohužel od 50. a 60. let tohoto století začala upadat a její dřívější věhlas se už nikdy nevrátil. Důvodem úpadku byla skutečnost, že mlázovičtí rukodělní řemeslníci nestačili konkurovat vzrůstající průmyslové výrobě, která se v Mlázovicích nikdy podstatněji nerozšířila.

poč. 20. stol. - nikdy neuskutečněné plány na zprůmyslnění soustružnictví dřeva
40. léta 20. stol. - zanikla poslední tkalcovská výroba v Mezihoří
1850 a 1867 – založení prvních dílen na strojírenskou tovární výrobu pilníků
1910 – 1949 – další rozvoj a modernizace výroby pilníků
1951 – znárodnění továrny na pilníky
1952 – zrušení továrny na pilníky
1860 – počátek pálení cihel (v polní peci)
20. léta 20. stol. – postavení velké kruhové pece
po 2. sv. v. – modernizace a rozšíření cihelny
1948 – vyvlastnění a znárodnění cihelny
1973 – zrušení cihelny



ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
Zemědělství bývá na venkově velmi důležitým faktorem ovlivňujícím život lidí. Často rozhoduje o ekonomice a celkovém rozvoji obce. Je to dáno i tím, že v minulých letech většina obyvatel Mlázovic pracovala právě v tomto sektoru.
V polovině 18. století byl zrušen panský mlázovický dvůr, který náležel hořickému nadačnímu panství. Tím došlo k převodu půdy z vrchnosti na poddané. Velké pozemky se tak rozdělily na malé celky, obdělávané svými majiteli. V průběhu let docházelo k dalšímu dělení půdy, při dědických řízení ve velkých usedlostech a kvůli častému pronajímání pozemků. Mlázovské zemědělství té doby by se proto dalo charakterizovat jako malovýrobní. Tento model měl své nevýhody. Místní rolníci byli nuceni vzájemně spolupracovat v mnoha činnostech, což nakonec vyústilo ve vznik různých místních a regionálních družstevních organizací.
V roce 1950 bylo v rámci všeobecné kolektivizace zemědělství založeno Jednotné zemědělské družstvo. Nejprve menšinové, ale již v roce 1952 se stalo většinovým a roku 1959 zahrnovalo téměř všechny mlázovské rolníky.
V roce 1961 došlo ke sloučení JZD Mlázovice do jednoho výrobního celku s okolními družstvy (Choteč, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd) s názvem JZD Předvoj Mlázovice. Po listopadu 1989 se JZD Mlázovice přetvořilo v roce 1990 nejprve na zemědělské družstvo vlastníků půdy. Roku 1996 došlo k dalšímu přerodu, tentokrát na akciovou společnost Zemědělská a.s. Mlázovice.

LÁZNĚ
Historie lázní se píše zhruba od roku 1850. Tehdy byla u vodních pramenů na úpatí severních svahů Chlumů zřízena vodoléčba v jednoduchých koupacích budkách. Díky rostoucímu věhlasu mlázovského vodoléčení bylo roku 1863 na tomto místě postaveno první lázeňské zařízení s několika dřevěnými kabinami a pohostinstvím. Počátkem 70. let 19. století byla v Mlázovicích objevena hodnotná rašelinová ložiska. Tento nález podnítil rozvoj Mlázovic coby lázeňského letoviska s bohatým společenským životem. Rašelinové koupele byly vždy doplňovány vodoléčbou. V roce 1896 byla vybudována nová lázeňská budova se zahradní restaurací.
Od roku 1898 začaly mlázovické slatinné lázně fungovat pod stálým lékařským dohledem. Kvalita místní sirnaté rašeliny, krásná okolní příroda a příjemné prostředí městečka lákaly postupně do Mlázovic četné lázeňské hosty a vytvářely z Mlázovic vyhledávané letovisko, kde pobývala celá řada významných osobností. Krátce po ukončení 1. světové války byly staré lázně uzavřeny. V roce 1926 byly na náměstí postaveny nové lázeňské budovy. V sousedství vchodové budovy byl otevřen dvoupatrový hotel. Počátkem 40. let se rozšířily ubytovací kapacity pro hosty o penzion ve spodní části obce.
Mlázovské rašelinné lázně byly v rámci reorganizace zdravotnictví roku 1953 zrušeny. Lázeňské budovy, včetně hotelu a penzionu, byly využity jako základ ústavu sociální péče pro důchodce.


NÁMĚSTÍ
Střed obce tvoří rozsáhlé obdélníkové náměstí. Jeho půdorys byl položen již před výstavbou prvních kamenných domů v polovině 19. století. Základní parková úprava byla provedena v letech 1899 - 1901. Vysázely se zde kaštany a květinové záhonky. V této době došlo také k úpravě Radnice, která získala svou dnešní typickou podobu (střecha s balustrádami, znak obce a hodiny na štítu budovy). Došlo i k rekonstrukci vnitřních prostor.
V roce 1901 byl vztyčen Mariánský sloup, který nahradil stávající sochu Jana Nepomuckého z roku 1735. Ta byla přenesena na náměstí Na Trávníku pod školou.
V roce 1907 byly kaštany na velkém náměstí nahrazeny lípami. Uprostřed parku se postavila kašna s tryskající vodou a dotvořila se celková stromová, keřová a květinová výzdoba. Pískovcový pomník padlým během první světové války, který představuje stylizovaný husitský palcát, je na náměstí od roku 1928.


DOMOV DŮCHODCŮ
Domov důchodců v Mlázovicích zahájil provoz v prosinci roku 1954 v budovách zrušených rašelinných lázní. Pro obyvatele ústavu bylo celkem vytvořeno 88 míst. V 60. a 70. letech prošel DD různými stavebními a modernizačními úpravami, které stále zlepšovaly jeho činnost. V letech 1985 až 1987 se vybudovala jednopodlažní stavba typu okál s návazností na stávající provozy. Tím se zvýšily ubytovací kapacity. V roce 1989 se postavila čistička odpadních vod a centrální kotelna na pevná paliva, ale také se snížila ubytovací možnost ústavu ze 103 na 66 míst. K další změně došlo při uplatnění restitučních nároků původních majitelů na některé bývalé lázeňské nemovitosti - na budovu hotelu a penzionu.
V letech 1991 až 1994 se postavila nová kuchyň a vchodová budova se upravila na kancelářské místnosti ústavu a zdravotní středisko obce s ordinacemi všeobecného obvodního a zubního lékaře.
V roce 1996 se centrální kotelna DD převedla na zemní plyn.
Od roku 1999 je zřizovatelem DD obec Mlázovice.
DD se roku 2001 přeměnil na příspěvkovou organizaci.
V roce 2001 se přistavěl u čela ubytovny ústavu v okálu vnější výtah a zastřešil se vstupní prostor z nádvoří. Další velkou investiční akcí v DD byla výstavba nové prádelny a sociálního zařízení, která započala v roce 2004.


DALŠÍ ROZVOJ MLÁZOVIC
1924 – 1925 – plná elektrifikace Mlázovic
1934 – postavení koupaliště s dřevěnými kabinami v podlesí Chlumů
1936 – vybudování sportovního hřiště
1946 a 1947 – výstavba garáží pro autobusy nově zavedených státních linek do Jičína a do Hořic
1948 - začal fungovat obecní pouliční rozhlas
1949 – počátek prací na veřejné kanalizaci (první část se provedla v roce 1952, práce pokračovala v letech 1956 a 1957 a ukončila se mezi roky 1964 až 1968)

Společně s výstavbou kanalizační sítě se upravovaly silnice a chodníky. Nejprve se rozšiřovaly a asfaltovaly průjezdné hlavní komunikace, později také silnice místního charakteru.

1964 až 1966 budování místního obecního vodovodu (využívajícího hlubiných artézských vrtů na loukách ležících západně od Mlázovic)
1971 – napojení mlázovského rozvodu vody na společnou vodovodní síť, záso-bující některé obce ve směru na Jičín a část městské jičínské aglomerace (mohlo k tomu dojít díky posílení vodních zdrojů a hlavně díky výstavbě přečerpávací stanice)

1951 až 1952 - další vnitřní přestavba prostor v budově radnice (zrušil se řeznický obchod, upravil se vchod do budovy, vybudovala se kulturní místnost, modernizovala se kuchyň restauračního zařízení, upravily se prostory pro úřadovnu Místního národního výboru)
1952 - zřízení mateřské školky
1959 až 1964 - výstavba hasičské zbrojnice se spolkovou místností v přízemí a bytovou jednotkou v patře
od roku 1960 do roku 1964 – odvodňování a rozšiřování sportovního hřiště u koupaliště a budování prvního kurtu na volejbal
1977 – postavení druhého kurtu na volejbal

1963 - centralizace a koncentrace obcí pod jeden místní národní výbor, spravující obce Choteč, Mlázovice, Šárovcovu Lhotu a Svatojanský Újezd = Mlázovice se staly střediskovou obcí a sídlem společné samosprávy (společný MNV čtyř obcí trval do roku 1990)
od poloviny do konce 60. let - dokončení veřejné kanalizační a vodovodní sítě a následné úpravy silničních povrchů a budování chodníků.


1969 – zahájení budování soukromých rodinných domků
1971 - dokončení výstavby 24 bytů soustředěných ve dvou třípodlažních domech (jednoho družstevního a jednoho státního)
1971 - nové výbojkové veřejné osvětlení
1972 - nová prodejna potravin Jednoty s bytovou jednotkou byla dána do užívání
od roku 1975 do roku 1977 se postavilo šest řadových jednopatrových soukromých domů
1974 až 1977 - rozsáhlá přístavba budovy Radnice (vybudování správní místnosti MNV, kinosálu pro 150 diváků, klubovny a divadelního jeviště s moderním vybavením a příslušným zázemím)
1977 a 1978 - oprava kostela Nejsvětější Trojice
1978 až 1980 – pokračování v rekonstrukci a přístavba radniční budovy (v přízemí se přistavila bytová jednotka, modernizovala se restaurace, její výčep a jídelna, kuchyň s příslušenstvím a celé sociální zařízení; v patře se rekonstruoval radniční sál - hlediště, vybudovalo se přísálí s dalším příslušenstvím, restaurační místnost a malé místnosti pro příležitostné ubytování)
1978 – přestavba a upravení budovy bývalé fary pro provoz mateřské školky
1979 až 1983 - oprava školy, vznik uceleného školního areálu propojením školy a školky novou zástavbou školní kuchyně a jídelny se zázemím
1984 a 1985 - rozšiření prodejny potravin Jednoty o samostatný úsek prodeje a skladování masa a masných výrobků
1987 až 1989 – přestavba a rozšíření prodejny průmyslového zboží Jednoty na náměstí, vytvořilo se zde prodejní středisko a v patře budovy se upravily byty
1989 až 1991 stavba dvoupatrového bytového domu V Rybníčkách
1.1.1991 - obec Mlázovice s osadou Mezihoří se stala samostatným správním celkem ( = začátek prvního funkčního období obecního zastupitelstva)


PLYNOFIKACE
1995 – 1996 – 1. fáze plynofikace (vybudování přívodního vysokotlakého vedení a regulační stanice)
Druhá fáze - středotlaký rozvod po obci k jednotlivým domovním plynoměrům, včetně výstavby centrálních velkoodběrových kotelen (budova Radnice, školní areál, Domov důchodců a přívody k bytovým domům).
Zemní plyn byl poprvé vpuštěn do mlázovického rozvodu 21.října 1996.
Souběžně se zavedením plynu dokončila firma Telecom v Mlázovicích v roce 1996 rozvod telefonních kabelů a vybudovala přípojky do domů. Základní propojení mlázovské telefonní ústředny s hlavní ústřednou v Podhorním Újezdě bylo vybudováno s předstihem již v letech 1989 a 1990.
1993 – rozšíření a vybetonování koupaliště
1994 – úprava části koupaliště na dětské brouzdaliště
1995 - kabiny se sociálním zázemím a prostorami pro občerstvení byly dány do provozu
1997 - zastřešení a vydláždění plochy u restaurační místnosti směrem ke hřišti zámkovou dlažbou a postavení krbu
Jako součást tohoto odpočinkového a sportovního areálu se postavil tenisový kurt s asfaltovým povrchem a ochranným oplocením.
2004 - celková rekonstrukce hřiště na volejbal (odvodnění + nová antuka)
1997 až 2001 - rozsáhlá stavební oprava kostela Nejsvětější Trojice (nejprve se celkově opravila vnější přístavba vedle sakristie, v roce 1998 se opravily a natřely všechny plechové části střechy a věží, očistila se a chemicky ošetřila eternitová krytina kostelní lodě, v roce 1999 se vybudovalo z jižní strany stavby noční osvětlení a provedly menší opravy, v roce 2000 se opravila vnější omítka, asanovala se její spodní část, ve dvoubarevných odstínech se natřela převážná plocha omítnuté budovy a dokončilo se osvětlení stavby ze severní strany - společně s osvícením čela historické budovy Radnice. V roce 2001 se povrchový barevný nátěr celého kostela dokončil.)
1999 a 2000 - přestavba budovy dětské školky, původní budovy fary, na náměstí Na Trávníku čp. 1 na čtyři obecní bytové jednotky (od října 1999 do října 2000 se vybudovaly v přízemí byt o velikosti 3+1 a místnost pro kadeřnické a holičské služby a v patře tři byty 2+1)

V roce 1999 odkoupila obec od soukromých majitelů jednopatrový dům na náměstí čp.63. Záměrem bylo vybudovat zde dům s pečovatelskou službou, později stavbu s malometrážními obecními byty. Vinou změněných dotačních podmínek z obou projektů bohužel sešlo. Dům je v současnosti určen k demolici a pro místo, které se po něm uvolní, se zatím marně hledá optimální uplatnění. Jelikož dům spoluvytváří celkový architektonický ráz náměstí, je řešení jeho náhrady obzvlášť citlivým problémem. Nešetrným zásahem v těchto místech, by mohla být nenávratně poškozena základní linie severní strany náměstí.

2000 - slavnostní odhalení renovované kašny v parku (kašna získala sedm vodotrysků, osvětlení a plastiku, jejímž autorem je akademický sochař Jiří Korec, který sochu obci daroval)

Mlázovice se začlenily do regionálního sdružení obcí v oblasti Podzvičinska se sídlem v Lázních Bělohrad, s názvem Lázeňský mikroregion.


(Zpracovala: Blanka Johnová)