OP Mixy 2005/2006

V posledním zápase sezóny již prakticky šlo jen o to, uhrají-li Chomtice nějaký set, který by je zachránil od posledního místa. To se ale nestalo. Mlázovice v značně improvizované sestavě dokázaly v klidu získat jasné vítězství, kterým si upevnily druhou příčku. Vzhledem k účasti Mlázovic v krajském přeboru mužů a platnému pravidlu, které zněmožňuje start hráčů v obou soutěžích zároveň, byl toto poslední zápas Mlázovic v mixech na delší dobu, po pěti letech účasti v okresním přeboru.

Sestava Mlázovic: Renata Kubíčková, Vlasta Johnová, Marcela Dittrichová, Milan Dittrich, Marek Holoubek, Jiří John, Martin Kinčl, Karel Všetečka

Po dlouhé době se hrálo za velmi příznivého počasí. Soupeř přes zimní přestávku značně posílil a již po pár odehraných míčích bylo jasné, že jeho vítězství nad silnou Jiskrou Hořice "A" nebylo náhodné. Naši se odvážně pustili do hry, převládala slušná kombinace a síťoví hráči se statečně prali s výškovou převahou Jičína. Ten však kontroloval hru a získal první set. Ve druhém se Mlázovice snažili ještě víc o herní zvrat, ale soupeř nám, bohužel, nedovolil přílišnou změnu. Týmu Sippers se výborně dařil příjem, hra v poli i nahrávka. Také ostré podání nadělalo Mlázovicím velké vrásky. Ale domácí tým ukázal svoji kvalitu a i díky rychlému střídání ve hře, kdy v poli nahradil Lukáše Orcta Milan Dittrich, nakonec druhou sadu získal. V těchto okamžicích byla patrná na soupeřích značná psychická nervozita, kterou ještě podpořila opětovná absence rozhodčího. Některé nečisté zákroky a jasné technické chyby Jičína, byly pouze výjimečně přiznávány a různé dohadování zbytečně kazilo dojem ze hry. Ve třetí sadě se hrál pohledný volejbal s mnoha herními prvky. Bohužel, Slippers přidali a v těsné hře si pohlídali vývoj zápasu. Ve čtvrtém setu nebylo již od počátku pochyb, že Mlázovice pravděpodobně nezvrátí vývoj utkání. Především několik podání, které připomínaly o několik pater vyšší soutěž, jasně rozhodlo o definitivním výsledku. Mlázovice prohrály druhé utkání v řadě a připravily se o možnost obhájit loňský titul šampiónů okresu.

Již dlouhou dobu bylo jasné, že tento duel výrazně napoví, kdo bude novým mistrem přeboru. První set byl velmi vyrovnaný, hra i body se přelévaly z jedné strany na druhou. Mlázovice bohužel nevyužily tříbodové vedení 23:20 v závěru a dokázaly ještě úvodní sadu prohrát. V sadě druhé již domácí prakticky kontrolovali hru a nepřipustili žádné zvraty. Našim se nedařil především příjem a nahrávka, a tak i skvělý Jan Štěrba měl problémy, z rozhárané hry, zakládat tvrdé útoky. Po necelých 40 minutách to vypadalo, že již není o co hrát. Nicméně ve třetím setu se Mlázovice vzchopily a především přesnější a trpělivější hrou, založenou na důsledném bránění pole a čekáním na chybu soupeře, získaly nečekaně tuto hru. Čtvrtý set byl plný nepřesností a nervozity z obou stran. Nikdo se nedostal do výrazného vedení. Až v závěru Hořice zvýšily obrátky a naši nedokázali, ani přes, úctyhodný finiš, dotáhnout manko z první poloviny hry. A tak bylo dílo zkázy dokonáno. Mlázovice prohrály po roce a půl a velmi si zkomplikovaly obhajobu loňského vítězství.

Sport se jménem volejbal si vzal v pátek dovolenou a byl přinejmenším někde na Kanárech. Tak by se dal stručně charakterizovat průběh dalšího kola OP mixů, které proti sobě svedlo úřadující mistry z Mlázovic proti ASPV Jičín. Hra ovšem naprosto neodpovídala rozdílu soupeřů v tabulce a jediné, z čeho musel mít domácí divák radost, když ho po zápase probudili bylo, že nezmokl. Počasí sice nebylo zrovna volejbalové, protože prudký vítr značně ovlivňoval hru, nicméně určitě se očekávála mnohem lepší hra. ASPV předvedla odvážný a sympatický výkon, který znamenal historicky nejvyšší zisk uhraných bodů v jednotlivých setech, proti našemu týmu. Na vítězství to ovšem nestačilo. Mlázovice získaly povinné tři body a prodloužily svoji sérii neporazitelnosti. Zápas se opět hrál bez rozhodčího. Pravděpodobně za takto kvalitní organizaci okresního přeboru, hodlá od příští sezóny vybírat okresní svaz licenční poplatky.

Zápas probíhal zcela podle představ domácích. Nekonalo se žádné překvapení. I když za Mlázovice nastoupila zpočátku sestava, která měla daleko do nejlepšího složení, s týmem Sokola Chomutice si bez vetších problémů poradila. Místy až exibiční zápas vyhráli domácí za necelou hodinku a potěšili tak přihlížející fanoušky, kteří si nenechali ujít poslední domácí zápas mixů, před zimní přestávkou. Mlázovice tak rozšířili počet vítězství bez porážky na dvacet v řadě.

Dešťová smršť, která se prohnala nad Mlázovicemi asi půl hodiny před začátkem zápasu naznačovala, že se papírově nejzajímavější utkání podzimu neodehraje. Vynikající savost domácího hřiště však donutila i hořické hráče, kteří chtěli odklad zápasu, k tomu, aby nastoupili. Domácí začali poprvé v soutěži aplikovat systém Libera, kterého se na výtečnou zhostil Milan Dittrich. Již po několika míčích došlo na straně Hořic ke zranění Martina Luňáka. Při došlapu na středové čáře si vyvrknul kotník a ze zápasu musel odstoupit. Hra pokračovala dále ve svižném tempu. Ve druhém setu připomínalo působení Mlázovic spíše exhibici, než souboj s nejsilnějším soupěřem v soutěži a podle toho také vypadal výsledek. Odevzdaného soupeře deklasovaly domácí 25:9. Takový rozdíl setu asi Hořice ještě ve své kariéře nezahrály. Všichni se už viděli někde v teple a nikdo si nepřipouštěl nějakou změnu, ale právě ta přišla ve třetí sadě. Mlázovice přestaly hrát, nedařila se hra na síti ani v poli a hosté vystrčili pořádně růžky. Nejenom, že vyhráli celý set jednoznačným rozdílem 25:14, ale zároveň se výtečně rozehráli a získali sebevědomí. Mlázovice musely zapnout. Čtvrtá sada byla ve znamení tahání o každý míč. Ještě v jejím závěru jsme vedli 23:21, ale špatným zakončením lehkých balónů jsme opět darovali soupeři další set. V tibreaku to již byla hra nervů. Domácím se moc nedařilo. Jakoby na sebe nikdo nechtěl vzít tíhu zodpovědnosti a strhnout vízětství na svoji stranu. Za stavu 5:1 pro Hořice si vzal domácí trenér oddechový čas, jako jednu z posledních možností na korekci vývoje zápasu. Dalo by se hovořit téměř o klinické smrti Mlázovic, obratu asi už věřil málokdo. Pak však přišel malý zázrak a výsledek i hra se začaly srovnávat. Rozhodujícím momentem poslední hry bylo výborné podání hrajícího trenéra Komárka, který svými třemi po sobě jdoucími servisy, na které soupeř nedokázal reagovat, strhnul vítězství na naši stranu. Byl to jeden z nejdramatičtějších zápasů v naší historii. Může nás těšit, že nakonec dopadl v náš prospěch. Jednalo se tak o 18té vítězství v řadě v okresním přeboru, které zasahuje již do třetí sezóny. Možná bude hlavním problémem dostatečná motivace hráčů. Toto bude jedním z hlavních úkolů trenéra, aby všichni dostali pořádný hlad po vítězství a nečekali, že přijde automaticky.

První pohled na ztenčenou sestavu Mlázovic, která se rozcvičovala v parnu pátečního odpoledne na jičínských kurtech, naznačoval možné problémy. Po prvním hvizdu rozhodčího však bylo vše jasné. Mlázovice zcela ovládly kurt a svému soupeři nedovolily vůbec nic. Naši volejbalisté předváděli v prvních dvou dějstvích velmi pohledný volejbal, plný kombinace, nápaditosti a přehledu. První set skončil za pár minut jasným vítězstvím mlázovických barev. Druhá sada byla velmi podobná té první. O jediný rozruch se postaral jičínský kapitán Vocásek, který si svými nemístnými a zcela nesmyslnými výroky na adresu bezchybného rozhodčího, málem vykoledoval vyloučení ze zápasu a tím i jeho předčasné ukončení. Nakonec však i tento odvěký remcal jičínských kurtů dostal rozum a uklidnil se a zápas se tak mohl v klidu dohrát. Mlázovice si s chutí zatrénovaly a rozehrály se na sobotní veledůležitý zápas na Pecce, v soutěži mužů.

Páteční odpoledne bylo ve znamení 1. kola nového ročníku okresního přeboru smíšených družstev ve volejbalu. Mistr loňské sezóny, domácí Volejbal Mlázovice se již těšil na svého soupeře a vůbec si nepřipouštěl jiný výsledek než jednoznačné vítězství. Ovšem začátek tak vůbec nevypadal. Mladičká hořická záloha kladla velmi tvrdý odpor a několikrát v setu vedla. Agresivními smeči točili skóre na svoji stranu. Naši volejbalisté se obtížně prosazovali a je potřeba přiznat, že jen horko těžko drželi se soupeřem krok. Většina bodů soupeře pramenila z chyb domácího týmu, kterých bylo až příliš. Proto si všichni oddychli, když nakonec Mlázovice dovedly první set k vítězství v poměru 25:21.
Druhá sada vypadal úplně jinak. Dařila se nám rozehrávka, smeče, vykrytí pole i podání. Naprosto nekompromisní vítězství 25:14. Ve třetím setu dal trenér příležitost zahrát si i lavičce. Milan Dittrich dal jasně najevo, že i on je špičkový volejbalista a kvalitním výkonem potvrdil, že je platným hráčem. Ani v tomto dějství nedošlo k hernímu zvratu, a tak jej získali opět domácí. Vykročili tak nesměle k náročné obhajobě loňského prvenství.