Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice Městys Mlázovice

Anketa

Je dobře, že městečko převezme v roce 2018 provoz Pošty, aby byla zachována dostupnost poštovních služeb v Mlázovicích?


100bar100 %

bar0 %

Celkový počet hlasů: 7

Používat anketu a komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Chcete se registrovat?


Historie Mlázovic

Od pravěku po třicetiletou válku

Doba, kdy na území mlázovické a bělohradské podkrkonošské kotliny přišli první lidé, sahá nejspíš velmi hluboko do minulosti. Dokládají to i rozličné archeologické nálezy. Ve sbírkách Městského muzea a galerie v Hořicích jsou uloženy četné artefakty, získané na území Mlázovic. Například soubory keramiky a bronzových předmětů z doby bronzové (dokládají osídlení lidem popelnicových polí) vyzvednuté ze sídlišť a hrobů lužické kultury. Dále předměty pocházející z počátku doby železné. Slovany a dobu hradištní zastupují nálezy ojedinělých železných předmětů.
Historicky je významný příchod Slovanů někdy v 9. a 10. století. Ti zde, po vyhnání Keltů, zakládali své první osady. Z této doby pravděpodobně pochází i název naší obce. Teorie praví, že byl asi odvozen od osobního jména stařešiny slovanského rodu, nazývaného Mlad, který svoje potomky označoval přídomkem Mlazovici.

Nejstarší dochované písemné zmínky o Mlázovicích se objevují již v polovině 12. století. Mlázovice během plynoucích staletí poměrně často měnily svého „majitele“. Vystřídalo se zde mnoho zemanských a panských rodů. Mnohdy i poměrně významných. Prvním známým držitelem mlázovické tvrze byl, okolo roku 1360, zeman Jiřík z Mlázovic. Na přelomu 14. a 15. století se stal vlastníkem tvrze zeman Všeslav Chod. Těsně před vypuknutím husitské revoluce přešla tvrz na nového majitele, Jana Černína. Protože to byl stoupenec Východočeské panské jednoty, daly se očekávat problémy. Ty také přišly roku 1424 spolu s husitskými vojsky Jana Žižky z Trocnova. Vojska tvrz i celé Mlázovice obléhala, vypálila, vyplenila a zase táhla dál.

Potom už následuje velmi pestrý seznam vlastníků zdejších držav. Počátek 16. století – holovouský rod Karlíků z Nežetic. Za nich byly Mlázovice těsně před r. 1540 povýšeny s velkou slávou na městečko. K tomuto statutu se vázalo i právo pořádat výroční trhy a používat městský znak. Z této doby také pochází základy náměstí, které se vyznačuje pravidelným obdélníkovým půdorysem.

Rok 1594, opět nový majitel, tentokrát mocný rod Smiřických. Mlázovice jsou zahrnuty do jeho hořického panství. Po bitvě na Bílé hoře a po porážce stavovského protihabsburského povstání, je pánům Smiřickým zabaven jejich veškerý majetek, jelikož poslední člen rodu pánů Smiřických ze Smiřic, Albrecht Jan Smiřický, byl vůdcem tohoto povstání. Mlázovicím se však tímto naskytla ta čest, že roku 1621 přešly do rukou samotného velkého Albrechta z Valdštejna. Ten je ale roku 1634 v Chebu zavražděn a Mlázovice, jak jinak, opět mění pána. Tentokrát přišla řada na italský hraběcí rod Strozziů. V průběhu třicetileté války a v posledních desetiletích 17. století se Mlázovice vylidnily a zpustly. V roce 1651 měly dokonce jen 117 obyvatel.

18. a 19. století

Roku 1714 umírá poslední rodová majitelka – Marie Kateřina Strozziová. Celé hořické panství se poté stává tzv. nadačním panstvím, spravovaným do roku 1750 pražským arcibiskupstvím. Hospodářský a duchovní útlak lidu narůstal a vyvrcholil roku 1775 v rebélii na hořickém panství. Jedním z jejích vůdců byl mlázovský rychtář Matěj Vávra. Tyto nepokoje probíhající v celé zemi vyústily v porážku sedláků u Chlumce, císařskými vojsky. Následovala neradostná doba, během níž docházelo k celkovému úpadku měst a zpomalení rozvoje země.

Během vlády Marie Terezie a později i jejího syna Josefa II. se poměry v zemích českých postupně stabilizují. Má to vliv i na život v Mlázovicích. Obec se postupně začíná zase vzmáhat. Dochází k rozvoji řemeslné výroby a růstu hospodářské situace vůbec. S tím je pochopitelně spojen i vzestup společenského života. Lidé začali mít čas na zábavu všeho druhu. Vytváří se například velmi bohatá tradice mlázovických muzikantů a obrozeneckých kantorů.

V roce 1725 došlo k přestavbě původního dřevěného kostela, připomínaného již v roce 1360. Nejprve byla vybudována zděná základní loď. V roce 1760 se k ní přistavuje i zděná věž. Do ní se přenášejí z dosud samostatné dřevěné zvonice kostelní zvony. Největší zvon na kostele byl ulit roku 1593. Hodiny pocházejí ze zrušeného novopackého kláštera Pavlánů. V roce 1791 se budují u hlavní kostelní věže opěrné pilíře. Dnes je kostel Nejsvětější Trojice státem uznanou památkou.

Mlázovická škola, zmiňovaná již od roku 1619, dostává v roce 1713 podobu nové dřevěné budovy. Pro vysoký nárůst žáků a chatrnost dřevěné stavby se škola roku 1793 dočkala další přestavby a rozšíření. V roce 1735 se v Mlázovicích vytváří trvalá farnost a usídluje se zde kněz. Jako výraz důležitosti a vážnosti městečka a jeho příslušnosti k vyšším správním celkům, byla v roce 1793 postavena na náměstí dřevěná budova obecní radnice s podloubím, podkrovní místností a vížkou.

Ve 20. až 50. letech 19.století postihla Mlázovice vlna požárů. Je otázka, zda to bylo na škodu dalšímu rozkvětu městečka, nebo zda to pokrok spíš urychlilo. Na místech po dřevěných stavbách začaly postupně vyrůstat domy a hospodářská stavení ze, díky blízkosti lomů zde tak typického, pískovcového kamene. Ve 30. až 40. letech 19. století dochází k další úpravě obce. Mlázovice získávají svůj městský ráz. Hlavní silnice se rozšiřují a zpevňují kamenem. Potok, který tekl středem obce, je sveden do potrubí. Náměstí získává nový půdorys. Mlázovice měly v roce 1850 přes 1.000 obyvatel. To z nich dělalo po Jičíně a Hořicích největší středisko v podkrkonošské oblasti.

V dalších letech došlo k řadě změnám a vylepšením:

1857 - stavba zděné budovy fary pod kostelem
1862 - dobudování nové zděné školy 
1863 - dokončení výstavby kamenné budovy obecní radnice
1876 - kostel Nejsvětější Trojice získává konečnou podobu - je vystavěno cibulovité dvojpatrové zakončení hlavní věže 
1888 - založení nového hřbitova za městečkem ve směru na Šárovcovu Lhotu, (původní hřbitov byl v přímém okolí kostela, svému účelu přestal sloužit ke konci 80. let 19. století)
1891 - postavení hřbitovní kaple se zvoničkou

Konec 19. a 20. století

Řemesla a průmyslová výroba

V Mlázovicích během doby vznikla široká základna řemeslníků mnoha cechů. Řemeslná výroba měla své vyvrcholení v první polovině 19.století. Bohužel od 50. a 60. let tohoto století začala upadat a její dřívější věhlas se už nikdy nevrátil. Důvodem úpadku byla skutečnost, že mlázovičtí rukodělní řemeslníci nestačili konkurovat vzrůstající průmyslové výrobě, která se v Mlázovicích nikdy podstatněji nerozšířila.

poč. 20. stol. - nikdy neuskutečněné plány na zprůmyslnění soustružnictví dřeva
40. léta 20. stol. - zanikla poslední tkalcovská výroba v Mezihoří
1850 a 1867 – založení prvních dílen na strojírenskou tovární výrobu pilníků
1910 – 1949 – další rozvoj a modernizace výroby pilníků
1951 – znárodnění továrny na pilníky
1952 – zrušení továrny na pilníky
1860 – počátek pálení cihel (v polní peci)
20. léta 20. stol. – postavení velké kruhové pece
po 2. sv. v. – modernizace a rozšíření cihelny
1948 – vyvlastnění a znárodnění cihelny
1973 – zrušení cihelny

zemědělská výroba

Zemědělství bývá na venkově velmi důležitým faktorem ovlivňujícím život lidí. Často rozhoduje o ekonomice a celkovém rozvoji obce. Je to dáno i tím, že v minulých letech většina obyvatel Mlázovic pracovala právě v tomto sektoru.

V polovině 18. století byl zrušen panský mlázovický dvůr, který náležel hořickému nadačnímu panství. Tím došlo k převodu půdy z vrchnosti na poddané. Velké pozemky se tak rozdělily na malé celky, obdělávané svými majiteli. V průběhu let docházelo k dalšímu dělení půdy, při dědických řízení ve velkých usedlostech a kvůli častému pronajímání pozemků. Mlázovské zemědělství té doby by se proto dalo charakterizovat jako malovýrobní. Tento model měl své nevýhody. Místní rolníci byli nuceni vzájemně spolupracovat v mnoha činnostech, což nakonec vyústilo ve vznik různých místních a regionálních družstevních organizací.

V roce 1950 bylo v rámci všeobecné kolektivizace zemědělství založeno Jednotné zemědělské družstvo. Nejprve menšinové, ale již v roce 1952 se stalo většinovým a roku 1959 zahrnovalo téměř všechny mlázovské rolníky.

V roce 1961 došlo ke sloučení JZD Mlázovice do jednoho výrobního celku s okolními družstvy (Choteč, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd) s názvem JZD Předvoj Mlázovice. Po listopadu 1989 se JZD Mlázovice přetvořilo v roce 1990 nejprve na zemědělské družstvo vlastníků půdy. Roku 1996 došlo k dalšímu přerodu, tentokrát na akciovou společnost Zemědělská a.s. Mlázovice.

Lázně

Historie lázní se píše zhruba od roku 1850. Tehdy byla u vodních pramenů na úpatí severních svahů Chlumů zřízena vodoléčba v jednoduchých koupacích budkách. Díky rostoucímu věhlasu mlázovského vodoléčení bylo roku 1863 na tomto místě postaveno první lázeňské zařízení s několika dřevěnými kabinami a pohostinstvím. Počátkem 70. let 19. století byla v Mlázovicích objevena hodnotná rašelinová ložiska. Tento nález podnítil rozvoj Mlázovic coby lázeňského letoviska s bohatým společenským životem. Rašelinové koupele byly vždy doplňovány vodoléčbou. V roce 1896 byla vybudována nová lázeňská budova se zahradní restaurací.

Od roku 1898 začaly mlázovické slatinné lázně fungovat pod stálým lékařským dohledem. Kvalita místní sirnaté rašeliny, krásná okolní příroda a příjemné prostředí městečka lákaly postupně do Mlázovic četné lázeňské hosty a vytvářely z Mlázovic vyhledávané letovisko, kde pobývala celá řada významných osobností. Krátce po ukončení 1. světové války byly staré lázně uzavřeny. V roce 1926 byly na náměstí postaveny nové lázeňské budovy. V sousedství vchodové budovy byl otevřen dvoupatrový hotel. Počátkem 40. let se rozšířily ubytovací kapacity pro hosty o penzion ve spodní části obce.

Mlázovské rašelinné lázně byly v rámci reorganizace zdravotnictví roku 1953 zrušeny. Lázeňské budovy, včetně hotelu a penzionu, byly využity jako základ ústavu sociální péče pro důchodce.

Náměstí

Střed obce tvoří rozsáhlé obdélníkové náměstí. Jeho půdorys byl položen již před výstavbou prvních kamenných domů v polovině 19. století. Základní parková úprava byla provedena v letech 1899 - 1901. Vysázely se zde kaštany a květinové záhonky. V této době došlo také k úpravě Radnice, která získala svou dnešní typickou podobu (střecha s balustrádami, znak obce a hodiny na štítu budovy). Došlo i k rekonstrukci vnitřních prostor.

V roce 1901 byl vztyčen Mariánský sloup, který nahradil stávající sochu Jana Nepomuckého z roku 1735. Ta byla přenesena na náměstí Na Trávníku pod školou.

V roce 1907 byly kaštany na velkém náměstí nahrazeny lípami. Uprostřed parku se postavila kašna s tryskající vodou a dotvořila se celková stromová, keřová a květinová výzdoba. Pískovcový pomník padlým během první světové války, který představuje stylizovaný husitský palcát, je na náměstí od roku 1928.

Domov důchodců

Domov důchodců v Mlázovicích zahájil provoz v prosinci roku 1954 v budovách zrušených rašelinných lázní. Pro obyvatele ústavu bylo celkem vytvořeno 88 míst. V 60. a 70. letech prošel DD různými stavebními a modernizačními úpravami, které stále zlepšovaly jeho činnost. V letech 1985 až 1987 se vybudovala jednopodlažní stavba typu okál s návazností na stávající provozy. Tím se zvýšily ubytovací kapacity. V roce 1989 se postavila čistička odpadních vod a centrální kotelna na pevná paliva, ale také se snížila ubytovací možnost ústavu ze 103 na 66 míst. K další změně došlo při uplatnění restitučních nároků původních majitelů na některé bývalé lázeňské nemovitosti - na budovu hotelu a penzionu.

V letech 1991 až 1994 se postavila nová kuchyň a vchodová budova se upravila na kancelářské místnosti ústavu a zdravotní středisko obce s ordinacemi všeobecného obvodního a zubního lékaře.
V roce 1996 se centrální kotelna DD převedla na zemní plyn.

Od roku 1999 je zřizovatelem DD obec Mlázovice.

DD se roku 2001 přeměnil na příspěvkovou organizaci.

V roce 2001 se přistavěl u čela ubytovny ústavu v okálu vnější výtah a zastřešil se vstupní prostor z nádvoří. Další velkou investiční akcí v DD byla výstavba nové prádelny a sociálního zařízení, která započala v roce 2004.

Další rozvoj mlázovic

1924 – 1925 – plná elektrifikace Mlázovic
1934 – postavení koupaliště s dřevěnými kabinami v podlesí Chlumů 
1936 – vybudování sportovního hřiště
1946 a 1947 – výstavba garáží pro autobusy nově zavedených státních linek do Jičína a do Hořic
1948 - začal fungovat obecní pouliční rozhlas
1949 – počátek prací na veřejné kanalizaci (první část se provedla v roce 1952, práce pokračovala v letech 1956 a 1957 a ukončila se mezi roky 1964 až 1968). Společně s výstavbou kanalizační sítě se upravovaly silnice a chodníky. Nejprve se rozšiřovaly a asfaltovaly průjezdné hlavní komunikace, později také silnice místního charakteru.
1964 až 1966 budování místního obecního vodovodu (využívajícího hlubiných artézských vrtů na loukách ležících západně od Mlázovic)
1971 – napojení mlázovského rozvodu vody na společnou vodovodní síť, záso-bující některé obce ve směru na Jičín a část městské jičínské aglomerace (mohlo k tomu dojít díky posílení vodních zdrojů a hlavně díky výstavbě přečerpávací stanice)

1951 až 1952 - další vnitřní přestavba prostor v budově radnice (zrušil se řeznický obchod, upravil se vchod do budovy, vybudovala se kulturní místnost, modernizovala se kuchyň restauračního zařízení, upravily se prostory pro úřadovnu Místního národního výboru)
1952 - zřízení mateřské školky 
1959 až 1964 - výstavba hasičské zbrojnice se spolkovou místností v přízemí a bytovou jednotkou v patře 
od roku 1960 do roku 1964 – odvodňování a rozšiřování sportovního hřiště u koupaliště a budování prvního kurtu na volejbal
1977 – postavení druhého kurtu na volejbal

1963 - centralizace a koncentrace obcí pod jeden místní národní výbor, spravující obce Choteč, Mlázovice, Šárovcovu Lhotu a Svatojanský Újezd = Mlázovice se staly střediskovou obcí a sídlem společné samosprávy (společný MNV čtyř obcí trval do roku 1990)
od poloviny do konce 60. let - dokončení veřejné kanalizační a vodovodní sítě a následné úpravy silničních povrchů a budování chodníků.

1969 – zahájení budování soukromých rodinných domků
1971 - dokončení výstavby 24 bytů soustředěných ve dvou třípodlažních domech (jednoho družstevního a jednoho státního)
1971 - nové výbojkové veřejné osvětlení 
1972 - nová prodejna potravin Jednoty s bytovou jednotkou byla dána do užívání 
od roku 1975 do roku 1977 se postavilo šest řadových jednopatrových soukromých domů
1974 až 1977 - rozsáhlá přístavba budovy Radnice (vybudování správní místnosti MNV, kinosálu pro 150 diváků, klubovny a divadelního jeviště s moderním vybavením a příslušným zázemím) 
1977 a 1978 - oprava kostela Nejsvětější Trojice
1978 až 1980 – pokračování v rekonstrukci a přístavba radniční budovy (v přízemí se přistavila bytová jednotka, modernizovala se restaurace, její výčep a jídelna, kuchyň s příslušenstvím a celé sociální zařízení; v patře se rekonstruoval radniční sál - hlediště, vybudovalo se přísálí s dalším příslušenstvím, restaurační místnost a malé místnosti pro příležitostné ubytování)
1978 – přestavba a upravení budovy bývalé fary pro provoz mateřské školky
1979 až 1983 - oprava školy, vznik uceleného školního areálu propojením školy a školky novou zástavbou školní kuchyně a jídelny se zázemím 
1984 a 1985 - rozšiření prodejny potravin Jednoty o samostatný úsek prodeje a skladování masa a masných výrobků
1987 až 1989 – přestavba a rozšíření prodejny průmyslového zboží Jednoty na náměstí, vytvořilo se zde prodejní středisko a v patře budovy se upravily byty
1989 až 1991 stavba dvoupatrového bytového domu V Rybníčkách
1.1.1991 - obec Mlázovice s osadou Mezihoří se stala samostatným správním celkem ( = začátek prvního funkčního období obecního zastupitelstva)

Plynofikace

1995 – 1996 – 1. fáze plynofikace (vybudování přívodního vysokotlakého vedení a regulační stanice)
Druhá fáze - středotlaký rozvod po obci k jednotlivým domovním plynoměrům, včetně výstavby centrálních velkoodběrových kotelen (budova Radnice, školní areál, Domov důchodců a přívody k bytovým domům). 
Zemní plyn byl poprvé vpuštěn do mlázovického rozvodu 21.října 1996. 
Souběžně se zavedením plynu dokončila firma Telecom v Mlázovicích v roce 1996 rozvod telefonních kabelů a vybudovala přípojky do domů. Základní propojení mlázovské telefonní ústředny s hlavní ústřednou v Podhorním Újezdě bylo vybudováno s předstihem již v letech 1989 a 1990.
1993 – rozšíření a vybetonování koupaliště
1994 – úprava části koupaliště na dětské brouzdaliště
1995 - kabiny se sociálním zázemím a prostorami pro občerstvení byly dány do provozu 
1997 - zastřešení a vydláždění plochy u restaurační místnosti směrem ke hřišti zámkovou dlažbou a postavení krbu
Jako součást tohoto odpočinkového a sportovního areálu se postavil tenisový kurt s asfaltovým povrchem a ochranným oplocením.
2004 - celková rekonstrukce hřiště na volejbal (odvodnění + nová antuka) 
1997 až 2001 - rozsáhlá stavební oprava kostela Nejsvětější Trojice (nejprve se celkově opravila vnější přístavba vedle sakristie, v roce 1998 se opravily a natřely všechny plechové části střechy a věží, očistila se a chemicky ošetřila eternitová krytina kostelní lodě, v roce 1999 se vybudovalo z jižní strany stavby noční osvětlení a provedly menší opravy, v roce 2000 se opravila vnější omítka, asanovala se její spodní část, ve dvoubarevných odstínech se natřela převážná plocha omítnuté budovy a dokončilo se osvětlení stavby ze severní strany - společně s osvícením čela historické budovy Radnice. V roce 2001 se povrchový barevný nátěr celého kostela dokončil.) 
1999 a 2000 - přestavba budovy dětské školky, původní budovy fary, na náměstí Na Trávníku čp. 1 na čtyři obecní bytové jednotky (od října 1999 do října 2000 se vybudovaly v přízemí byt o velikosti 3+1 a místnost pro kadeřnické a holičské služby a v patře tři byty 2+1)

V roce 1999 odkoupila obec od soukromých majitelů jednopatrový dům na náměstí čp.63. Záměrem bylo vybudovat zde dům s pečovatelskou službou, později stavbu s malometrážními obecními byty. Vinou změněných dotačních podmínek z obou projektů bohužel sešlo. Dům je v současnosti určen k demolici a pro místo, které se po něm uvolní, se zatím marně hledá optimální uplatnění. Jelikož dům spoluvytváří celkový architektonický ráz náměstí, je řešení jeho náhrady obzvlášť citlivým problémem. Nešetrným zásahem v těchto místech, by mohla být nenávratně poškozena základní linie severní strany náměstí.

2000 - slavnostní odhalení renovované kašny v parku (kašna získala sedm vodotrysků, osvětlení a plastiku, jejímž autorem je akademický sochař Jiří Korec, který sochu obci daroval)

Mlázovice se začlenily do regionálního sdružení obcí v oblasti Podzvičinska se sídlem v Lázních Bělohrad, s názvem Lázeňský mikroregion.

(Zpracovala: Blanka Johnová)